Modelweb  

 

Soutěže

Články

Letadla

Lodě

Auta

Fotogalérie

Homepage

 

Moje první F3K pro techniku SAL

Novinkou roku 2000 v kategorii RC házedel se stala technika SAL (Side Arm Launch), aneb technika hodu za křídlo otočkou. Kromě nesporných přínosů v podobě  mnohem větších dosahovaných výšek ovšem tato novinka přinesla i nutnost zásadních změn v konstrukci modelů. V tomto článku bych rád stručně popsal zkušenosti s mým prvním modelem tohoto druhu, který jsem zalétal o vánocích 2000.

Vlastně bych měl mluvit o jeden a půltém modelu, již v létě 2000 jsem sbíral první zkušenosti s upraveným Reflexem 4. Získané zkušenosti nebyly vůbec k zahození, nicméně o plnohodnotný model pro SAL nešlo.
V říjnu 2000 jsem se však rozhodl k radikálnímu řešení obnovy svého F3K letového parku. Jako rozhodující impuls posloužila aktivita P. Perutha, který (spolu s dalšími) zajistil objednání špičkových kompozitových křídel, která se podle návrhu Wolfganga Zacha vyrábějí na Slovensku. Jako trup jsem použil prakticky neupravený trup od svého pokusného Reflexe 4. Ocasní plochy jsou klasické do kříže, proti pokusnému provedení jsem je pouze poněkud vyztužil uhlíkem. Trup je také poněkud vyztužen, při letních experimentech jsem totiž gondolu rozlomil a při opravě jsem ji poměrně nekompromisně "oplácal" další vrstvou laminátu, je tedy tužší než původní. V trupu zůstalo původní RC vybavení (4x Sanyo 110mAh, 2x C241), pouze přijímač REX4 jsem nahradil typem JETI REX7, neboť pro plnohodnotné namixování křidélek soupravou FC16 potřebuji minimálně 5, raději ale 7 kanálů.
Náhon ocasních ploch je lanovodem se strunou 0,5mm a samozřejmě nezbytnou gumičkou. Toto řešení je skutečně prakticky bez vůlí. Navíc struna 0,5 do značné míry stačí řídit kormidlo sama, proto může být gumička poměrně slabá (spíše pro omezení vůlí) a odběr serv se příliš nezvýší. Z toho důvodu se mi příliš nechce použít čistě "strunovou" variantu zcela bez bowdenu. Upozorňuji, že výškovka nesmí mít v ovládání vůle, při prvních startech jsem použil pouze bowden bez protitahu a celkem zanedbatelné vůle stačily k naprostému znechucení z pilotáže, kdy model po natažení výškovky v zatáčce po jejím srovnání začal houpat, atd. Odstranění vůlí v řízení výškovky vše vyřešilo...
Poměrně zajímavé je řešení RC vybavení v křídle. Běžná devítigramová serva se do křídla nevejdou, menší jsem neměl po ruce a navíc jsou dražší a méně robustní. Proto jsem zkusil servům C241 odříznout upevňovací patky a maximálně je obrousit. Výsledek je celkem uspokojivý, serva z křídla prakticky nevyčnívají, nicméně pro druhý model jsem přeci jen zakoupil serva C1041 (5,7 gramu, kuličkové ložisko). Možná ještě lepší by byla serva C1081, která jsou nepatrně pomalejší, mají ale vyšší tah. S náhonem jsem se příliš nepáral, myslím si, že při rychlostech, kterými tyto modely létají, není skrývání náhonu do křídla nezbytné.
Pro uchopení při hodu jsem použil "díru" v konci křídla, která mi připadá praktičtější než kolík, zejména u ní nehrozí stržen" modelu při nepodařeném hodu.

Zalétání zabralo dost času. Kupodivu nejmenším problémem byl vlastní kruhový hod, tam stačilo hodit a bylo to... Zní to až moc jednoduše, ale model opravdu létá nahoru sám a naprosto stabilně. Narazil jsem ale na tři okruhy problémů. 
Nejsnáze jsem se zbavil již zmíněných vůlí v řízení výškovky. Zdůrazňuji znovu, že model je na tento problém opravdu až extrémně háklivý, nicméně řešení je snadné.
Horší již bylo upevnění křídla. Původně jsem použil jeden šroub M4 a "zobáček" na náběžné straně. Křídlo se ale při hodu pootáčelo. Jelikož různé západky nevedly k cíli, přidal jsem posléze druhý šroub. Zatím se zdá, že to bude stačit definitivně, ale nerad bych to zakřikl.
Posledním problémem je naprogramování vysílače a nastavení výchylek. S mixy křidélek jsem si nedělal těžkou hlavu a nastavil jsem je identicky jako u svého elektroletu F5B, tedy s běžnou diferenciací a možností vyklopení jako brzd na jediný switch. Celkem podle očekávání to také fungovalo :-). Horší to již bylo se směrovkou. Po delším experimentování to nakonec dopadlo radikálně - servo směrovky jsem vyhodil a směrovku slepil napevno s kýlovkou... Nemohu si pomoci, ale ani při spřažení s křidélky, ani při jejím samostatném řízení jsem nepozoroval žádnou výhodu proti řízení pouze křidélky a výškovkou. Naopak její vypuštění znamená úsporu 10gramů váhy, 750 korun ceny a v neposlední řadě i pokles odběru palubní části RC soupravy. Toto řešení ale nepokládám za zcela definitivní, u dalšího modelu si to ještě nechám projít hlavou a předběžně se asi k řízené směrovce alespoň zpočátku vrátím.
Velkou vědou jsou i výchylky výškovky. Chce to hodně velkou výchylku dolů pro přechod do kluzu, naopak spíše menší výchylky nahoru. Dvojí výchylky přitom nepadají v úvahu, nedovedu si představit jejich přepínání třeba v úloze A. Nakonec jsem použil nastavení dráhy serv (více dolů) v kombinaci s exponenciálními výchylkami a jsem relativně spokojen.

Výsledkem je velmi výkonný model. Hody jsou v každém případě přes 15 metrů. Pro neznalé dodávám, že to je o něco víc, než házeli "oštěpářsky" ti fyzicky nejzdatnější soutěžící. Já sám jsem se rozhodně nikdy nedostal výš než nějakých 10 metrů... Po přechodu do kluzu je největší rozdíl třeba proti Reflexu či Rayi v nesrovnatelně vyšší pronikavosti a rychlosti. To umožňuje hledat termiku v řádově větší oblasti než šlo se starými modely (a také jí mnohem častěji najdete). Opadání v režimu minimální rychlosti již tak výrazně menší není, nicméně určitý pokrok je patrný i zde. Výkonnost v sekundách se měří velmi špatně, i v podvečerním klidu se s RC házedly často najdou různé "nulky", které let podstatně prodlouží. Předběžně se mi zdá, že výkonnost je něco kolem jedné minuty, ale je to opravdu naprosto prázdný údaj, na soutěži se bez hledání termiky neobejdete v žádném případě. Například při tréningu na Vypichu 27.12. v bezvětří a v mlze, tedy v zdánlivě beztermickém počasí jsem měl nejdelší let přes 3 minuty...

Co říci závěrem? Takto pojaté modely jsou opravdu extrémně výkonné, ale bude třeba ještě hodně práce při vývoji. Kromě toho bude třeba ještě absolvovat alespoň 1000 tréningových startů pro dokonalé poznání jejich vlastností. Nicméně výsledek za to rozhodně stojí...

 

mojesal05.jpg (119514 bytes)

mojesal04.jpg (125264 bytes)

mojesal03.jpg (96156 bytes)

mojesal01.jpg (87312 bytes)

 

Poslední aktualizace 31.12.2000 11:47:47

 
 

(C) Tomáš Hrubý, 2000-2004